Uncaria tomentosa

Užívané názvy:  Cat's claw, uña de gato, paraguayo, garabato, garbato casha, samento, toroñ, tambor huasca, uña huasca, uña de gavilan, hawk's claw, saventaro

Užívané části: kůra, kořen

Kočičí dráp je velká dřevnatá popínavá rostlina. Název vznikl odvozením od po stranách rostoucích trnů připomínajících kočičí drápy. Existují dva příbuzné druhy vilcacory, ketré jsou snadno zaměnitelné: Uncaria tomentosa a Uncaria guianensis. Oba druhy rostou až do výšky 30 metru. Uncaria tomentosa má malé žlutavě bílé květy, zatímco Uncaria guianensis má červenohnědé květy a trny jsou více zakřivené. Rostlina je původní pro amazonský deštný prales a další tropické oblasti Jižní a Střední Ameriky, včetně Peru, Kolumbie, Ekvádoru, Guyany, Trinidadu, Venezuely, Surinamu, Kostariky, Guatemaly a Panamy. V přírodě můžeme nalézt i jiné druhy rostlin se společným názvem vilcacora, např. v Mexiku a Latinské Americe. Jsou to však zcela odlišné rostliny, které nepatří do rodu Uncaria. Některé odrůdy v Mexiku mají dokonce toxické vlastnosti.

Tradiční užití: oba druhy vilcacory jsou historicky používány původními obyvateli amazonského deštného pralesa velmi podobným způsobem. Uncaria tomentosa byla užívána Peruánskými kmeny Aguaruna, Ashaninka, Cashibo, Conibo a Shipibo po dobu nejméně 2000 let. Indiánský kmen Ashaninka v centrálním Peru má jednu z nejdelších doložených zmínek o užívání kočičího drápu při léčbě astmatu, zánětu, močových cest, artritidy, revmatismu, bolesti kostí a dále při rekonvalescenci po porodu, jako čistící prostředek ledvin, léčba rakoviny. Kmeny Piura používají rostlinu k léčbě nádorů, zánětů, revmatických problémů a žaludečních vředů. Ostatní kmeny používají vilcacoru k léčbě diabetu, rakoviny močových cest u žen, hemoraie, menstruační nepravidelnosti, cirhózy, horečky, abscesu, gastritidy, zánětů, detoxikaci lidského těla a normalizace tělesných funkcí. Historické prameny hovoří i o údajných antikoncepčních vlastnostech byliny.

Od 90. let je Vilcacora v Peru a Evropě využívána jako podpůrný lék na rakovinu a AIDS a další onemocnění, která se zaměřují na imunitní systém. V dnešním bylinkářském světě je bylinka používána při imunitních poruchách, gastritidě, vředech, rakovině, artridě, revmatismu, revmatických poruchách, neuralgiích, chronických zánětech a virových onemocněních (herpes, pásový opar). Některé prameny se zmiňují o léčbě intestinálního traktu, poruch žaludku a střev (Crohnova choroba, vředy, gastritida, divertikulitida a jiná zánětlivá onemocnění žaludku a střev).

Chemické složení: z hlediska chemického složení můžeme rostlinu rozdělit na dvě významné skupiny látek. Na skupinu oxidových alkaloidů, která má imunostimulační a antileukemické účinky. Druhá skupina - glykosidy kyseliny quinovové - má protizánětlivé a antivirové účinky. 

Kočičí dráp obsahuje ajmalicin, akuammigin, kampesterol, katechin, karboxylalkylestery, kyselinu chlorogenovou, cinchonain, korynanthein, korynoxin, daucosterol, epikatechin, harman, hirsutin, hirsutin, iso-pteropodin, loganovou kyselinu, lyalosid, mitraphylline, , prokyanidiny, pteropodin, glykosidy kyseliny quinové, rhynchofylin, rutin, sitosterol, speciofylin, stigmasterol, strictosidiny, unkarin A až F a kyselinu vakcínovou.

Užití:
- imunostimulant, podpůrný přípravek při rakovině (snížení vedlejších účinků chemoterapie a ochrana buněk)
- protizánětlivý, čistící prostředek střev (Crohnova choroba, kolitida, divertikulitida, syndrom dráždivého střeva), artritida, bolest svalů
- obecné tonikum těla (posílení funkcí těla)


Dávkování: obvyklá doporučená dávka tinktury 2 x 10 kapek denně.

Kontraindikace: neužívat před a po transplantaci orgánů nebo kostní dřeně. Může mít mírný vliv na ředění krve.